ŽSV I. St. Město p/Sn. - TO StM S 30 Potok

Lehké opevnění

V  roce 1936 bylo jasné, že linie pouze těžkého opevnění nebude sama schopna zastavit nepřítele. Bylo rozhodnuto ji doplnit malými objekty opevnění. Nejdříve typem vz. 36, který se neosvědčil a později typem vz. 37, jehož modifikace byly postaveny i v  okolí Starého Města pod Sněžníkem. Touto filosofií vznikly tak dva sledy. První sled tvořila linie TO a druhý linie LO. Ta byla zpravidla také ve dvou sledech. Počítalo se s  tím, že jejich přehradná kulometná palba pomůže zastavit a zničit nepřítele.

Objekty LO vz. 37 byly konstruovány pro odolnost   zásahu   houfnicí jedním 10 cm granátem. Na zranitelnějších místech byly zesíleny a tak odolávaly zásahu 15 cm granátem. ( Na základě informace z  literatury bylo při střelbě 15 cm houfnicí na vzdálenost 6 500 metrů zapotřebí k  docílení přímého zásahu objektu 384 výstřelů. Tedy vyřadit z  boje objekt LO nebylo vůbec jednoduché ). Tyto objekty, zvané lidově „ Řopíky“ vytvářely souvislý řetěz kulometných stanovišť zpravidla ve dvou sledech. První sled byl hlavní, druhý byl budován jako posilový. Vzdálenost jednotlivých sledů byla v  závislosti na terénních podmínkách a taktickém úkolu od 100 do 500 – 600 metrů. 

Výstavba lehkého opevnění byla také při jednotlivých ŽSV rozdělena na jednotlivé úseky výstavby. Staré Město pod Sněžníkem patřilo do ŽSV I a pod IV. sbor. Na Staroměstském úseku bylo zadáno 44 objektů LO a postaveny byly v  plném počtu, tedy 44. Úsek byl označen VIII.

Stavbu provedla firma Ing. Smetana, Česká Skalice. Vojenský stavební dozor prováděl škpt. pěch. Karel Pauer. Stavba byla zadána 10. 7. 1937.

Tabulka udává označení ŘOP, vojenské evidenční číslo a typ. N a Z  znamená normální nebo zesílený. Další sloupce udávají změřenou polohu a nadmořskou výšku jednotlivých objektů LO v  terénu pomocí GPS.

Základní technické údaje LO vz. 37

Hlavní parametry LO vz. 37 v  okolí Starého Města pod Sněžníkem

´ ) - tloušťka čelní stěny u LO vz. 37 „ B“ se od čelní střílny k  ochrannému křídlu plynule zvětšuje ze 60 cm ( u zesíleného se obdobně mění ze 100 na 120 cm).

´ ´ ) – na exponovaných místech byla boční stěna se střílnou zesílená až na 125 cm.

LO vz. 37 bylo projektováno v  několika základních typech – A, B, C, D, E. Ty pak měly několik modifikací ( celkem asi 140 ).

LO vz. 37 „ A“ : byl nejrozšířenější ( cca 85% z  celkového počtu postavených objektů LO ). Jeho konstrukce umožňovala vedení oboustranné boční palby. Na jednotlivých schématických pláncích je vidět rozměry a vnitřní uspořádání objektu. Číslo za písmenem A udávalo vzájemný úhel střílen.

Na     budování   objektů   měl     vliv i charakter   okolního   terénu.   Pokud   byl terén skoro rovný a rozdíl výšek střílen nepřesahoval 40 cm, byl objekt vybudován v  rovině. Při rozdílu do 100 cm byl   zešikmen a byl – li rozdíl do 150 cm, byl lomený a uvnitř objektu byly schůdky nebo stupačky. Pokud tento rozdíl přesahoval 150 cm, byl objekt rozdělen na dva samostatné a to typu „ D“ .

LO vz. 37 „ B“ : měl dvě střílny. Jednu střílnu pro čelní a jednu střílnu pro boční palbu. Rozmístění střílen ho předurčovalo k  uzávěrům údolí a roklí. Z  celkového počtu všech postavených objektů LO tvořil cca 5%.

LO vz. 37 „ D“ : z  celkového počtu ŘOP vz. 37 jich bylo cca 8%. Určen byl pro jednostrannou boční či kosou palbu.

LO vz. 37 „ E“ : z  celkového počtu ŘOP vz. 37 jich bylo postaveno cca 2%. Měl střílnu pro čelní palbu a byl obvykle stavěn místo málo odolného typu „ C“ .

Každý objekt LO byl chráněn kamennou rovnaninou na straně od nepřítele. ( Vyjma objektů na skalách nebo strmých svazích. Tam , kde nebylo možno chránit objekt rovnaninou, byla automaticky čelní stěna zesílena o 20 cm železobetonu ). Rovnanina chránila samotnou konstrukci LO. Energie střel se částečně rozptýlila do volných mezer mezi kameny.

LO vz. 37 byl železobetonová stavba. Na 1m³ hotového betonu připadalo cca 400 kg cementu. Beton pak dosahoval pevnosti v  tlaku kolem 500 kg/cm². Kvalita betonu byla namátkově prověřována Výzkumným a zkušebním ústavem hmot a konstrukcí při ČVUT Praha.

Jako výzbroj LO vz. 37 sloužily lehké kulomety vz. 26 a těžké kulomety vz. 7/24 nebo vz. 37. Zbraně byly upevněny na lafetě či závěsu. Pod zbraní byl pak umístěn lapač nábojnic.

K  pozorování okolí byly v  objektu periskopy. Objekt měl i granátové skluzy, které sloužily k  použití ručních granátů proti nepříteli v  bezprostředním okolí LO. Po dopadu na betonovou desku explodovaly a likvidovaly živou sílu.

Vstup do objektu byl přes zamřížované dveře a chodbičkou ve tvaru L. Proti mříži byla střílna na ochranu vchodu. V  chodbičce pak byly další pancéřové dveře, které měli uzavíratelný průzor.

Normální posádku oboustranného objektu tvořilo sedm mužů. Kdo již nějaký objekt LO navštívil ví, jak málo prostoru je uvnitř.

Velitel a zástupce velitele pozorovali okolí objektu pomocí periskopů a dávali povely k  palbě dvěma střelcům. Další dva vojáci chystali a plnili kulometné pásy, obsluhovali granátové skluzy a případně bránili přes vchodovou střílnu okolí objektu. Poslední člen posádky – spojka, obsluhoval ruční ventilátor, který sloužil k  výměně vzduchu uvnitř srubu při střelbě, staral se o zásobování a spojení.

Na jeden kulomet byl palebný průměr minimálně 5 000 nábojů. Na jednoho muže připadaly tři ruční granáty. Potraviny v  objektu stačily na dva dny. Na pití měli vojáci vědro s  vodou. V  objektu byl dále zdravotnický a odmořovací materiál, osobní výstroj a výzbroj každého člena, ženijní nářadí, případně rohože na spaní, petrolejová kamínka atd.

Desatero velitele objektu LO.

1. Pozoruj bedlivě svěřený usek, získávej zprávy – pozoroval-li jsi něco podezřelého, hlas to ihned svému veliteli a upozorni sousedy – pak nebudeš nikdy překvapen. Pozoruj též sousední objekty.

2. Tvoji hlavní zbraní jsou kulomety, Dbej abys ovládal ty i celá tvoje osádka obsluhu těchto kulometů – využij každé chvíle k  zdokonalení sebe i ostatních v  zacházení se zbraní. Pamatuj, že účinná palba jest možná jen tehdy, znáš-li dobře palebné úkoly, vzdálenosti cílů a výkonnost zbraně. Kulomety udržuj v  pořádku a čistotě a masku měj vždy připravenou.

3. Abys nebyl překvapen za noci, za mlhy a za špatného počasí, vysuň pozorovatele podle rozkazu nadřízených před objekt tam, kam nevidíš, ale tak, aby nebyl ohrožen palbou sousedů ( zakopat ).

4. Pamatuj, že jeden objekt chrání palbou druhý – dodržuj proto kázeň, abys nezpůsobil ztráty vlastním kamarádům a abys sousedy vždy chránil.

5. Kulomety musí být v  klidu stále zaměřeny do hlavního směru. Za noci a v  době zásobování omez rozsev, abys neohrozil vlastní lidi zásobující objekty. Rozsev před sousední objekty nesnižuj.

6. Pamatuj, že při palbě kulometů musíš ihned uvést v  činnost ventilátor, aby plyny tvořící se při střelbě neohrozily osádku.

7. Od prvého okamžiku pamatuj na zastírání objektu a střílen. Prováděj úpravu terénu tak, jak ti velitel nařídil.

8.           Udržuj v  objektu čistotu – nezapomeň, že v  něm musíš vydržet a že čistotou předejdeš nemocem.

9.           Rozděl službu tak, aby každý z  osádky měl v  klidu možnost si odpočinout. Dobu odpočinku nechť věnuje spánku, aby nasbíral nové síly pro boj. Věnuj péči stravování osádky a dbej, aby každý dostal teplou stravu popřípadě zařiď ohřátí stravy prostředky, jež máš po ruce. Nedovol, aby byla spotřebována dávka, která je uložena v  objektu jen pro dobu nouze. Pamatuj, že můžeš zůstat v  objektu uzavřen několik dnů bez možnosti zásobování.

10.     Měj důvěru ve svůj objekt. Pamatuj, že ani dělostřelectvo mu neuškodí. Jestli jsi učinil všechny přípravy a zahájil včas palbu, zastavíš nepřítele a svůj úkol splníš. Objekt nesmíš v  žádném případě opustit nebo vydat nepříteli. Pamatuj, že udržením objektu usnadníš kamarádům jejich úkol a že budeš jimi i v  případě obležení nepřítele osvobozen.

( Pramen Holub O.: A věže mlčí… Praha 1973 )